Do hereckého nebe odešla legenda českého divadla a filmu Lubomír Lipský. Byl mu 92 let. Ve filmu debutoval v 50. letech snímkem V horách duní. Největší slávu mu přinesla role dědy Potůčka v seriálu Tri chlapi v chalupě. Na plátnech kin spojil své herecké mistrovství se svým bratrem režisérem Oldřichem Lipským. Za celoživotní divadelní mistrovství byl před deseti oceněn Cenou Thalie.
Narodil se v Pelhřimově, v rodině cukráře, který miloval divadlo, a tak k němu přivedl i své tři syny, z nichž dva se nakonec proslavili – Lubomír jako herec, Oldřich jako filmový režisér.
Roku 1945 v Praze patřil k zakladatelům Divadla satiry. To bylo roku 1949 zlikvidováno, načež přešel do Realistického divadla, avšak brzy, roku 1950, přestoupil do nově založených Městských divadel pražských. Zde strávil téměř celý divadelní život, hrál zde až do roku 1990. Legendární se stala především jeho role v komedii Charleyova teta. Od roku 1996 hrál také v divadle ABC či Na Jezerce.
Jeho první z památných filmových rolí přišla ve velkofilmech 50. let Císařův pekař a Pekařův císař. Zde vybrousil malou roličku alchymisty. Ač miniaturní, stala se nezapomenutelnou. Na jeho „patláma, patláma“ čekají generace diváků při nesčetných reprízách dodnes. V pohádkové komedii Byl jednou jeden král už získal prostor větší, s generačními souputníky Kopeckým a Horníčkem si podělili role tří zlotřilých princů. Jeho bratr ho obsadil i do svého prvního cirkusového opusu Cirkus bude! V komedii Hudba z Marsu ztvárnil nejsatiričtější postavu snímku, příkladného byrokrata a vítače jakýchkoli delegací „jménem SPKPL“. V 60. letech už přišla „potůčkovská éra“ zahájená televizí a s ní spjatý film Tři chlapi v chalupě z roku 1963, který prolomil další bariéru v tom, co se v oblasti satiry „smělo“.
Ve druhé půlce 60. let dostal na plátně velkou příležitost jako poručík Borůvka v krimi komedii Zločin v dívčí škole, zaujal i v detektivce Poklad byzantského kupce. Jeho superhvězdné období však začalo roku 1969, kdy se počíná série legendárních komedií, v nichž sehrál pokaždé důležitou úlohu: Zabil jsem Einsteina, pánové…, Čtyři vraždy stačí, drahoušku a Šest medvědů s Cibulkou. V další komediální klasice Jáchyme, hoď ho do stroje vystřihl jednu ze svých minifigurek vrátného – s ní se ostatně proslavil i v estrádních programech, jakožto ve své době nesmírně populární Hlustvisihák.
Takovými rolemi nikdy nepohrdl, přestože byl již velkou hvězdou a mohl by si dovolit chtít jen hlavní party. On však dokázal i skvěle uvolňovat prostor druhým – tak to dělal jako neúnavný ctitel Ivy Janžurové v komedii Já to tedy beru, šéfe…!, jako vedoucí samoobsluhy Jouza v pohádkové veselohře Ať žijí duchové! či jako starý Franc v žižkovské komedii Fešák Hubert. Od 90. let už byl odsouzen k rolím dědečků a dědků, ale zvládal je bravurně – jak v Saturninovi, tak v Troškově Kameňáku a nakonec i v komedii Bobule.
Velké příležitosti mu ale dala i televize – a opět veskrze v komediálním žánru. Již padla řeč o seriálu Tři chlapi v chalupě, který z něj na nějaký čas udělal největší hereckou hvězdu v zemi – vůbec prvně se tehdy ukázalo, jakou má televize sílu. Hlavní roli získal i v seriálu Fantom operety. Po revoluci přišla největší příležitost v seriálu televize Nova Hospoda.
S Lipským odešel poslední mužský představitel legendární herecké a komické generace, která držela v 50.-80. letech český populární film na evropské, ba světové úrovni, a k níž patřili Vladimír Menšík, Jiří Sovák, Miloš Kopecký, Miroslav Horníček, František Filipovský, Josef Kemr či Vlastimil Brodský. Náhrada přitom v nedohlednu…
Foto: wikipedia