Čtenáři, kteří by dříve četli Spider-Mana nebo Conana, dneska čtou Naruta či Bleach. Manga – čili japonský komiks – je fenomén, který s naprostým přehledem válcuje český (a nejen český) komiksový trh a překonává všechno ostatní, snad s výjimkou Simpsonových. Vítězí i nad americkým i evropským komiksem… a to i přesto, že by ten měl být mladším čtenářům bližší. Proč je manga tak populární? Čím mladou generaci tak přitahuje?
Důvodů je mnoho, od perfektního spojení s animovaným seriály, až po daleko silnější napojení na komunitu a daleko víc možností, jak se realizovat – účastí na různých akcích, studiem nových znalostí i výrobou kostýmů či jiných rekvizit.
Mangy všude kolem
„Manga komiksy jsou v Japonsku všudypřítomné, podle odhadů tvoří až 40 % produkce tištěných publikací. Manga čtou úplně všichni, mnohem víc než jiný typ literatury,“ přibližuje běžné zacházení s tímto druhem literatury japanolog Petr Holý, kteý žije už 18 let v Tokiu.
Styl kresby, který je pro mangu typický, zahrnuje velké oči, rafinované tvary účesů, malý a špičatý nos, různé velikosti a tvary bublin a časté používání citoslovcí. Manga je, na rozdíl od amerických komiksů, tištěna jedinou barvou (s občasnou výjimkou prvních stran knihy) a také se vyznačuje opačným směrem čtení, tedy zprava doleva.
Manga, to je příběh
Základ je ale samozřejmě v příběhu. A manga v tomhle nabízí něco, co mladší čtenáři v klasických superhrdinských komiksech nenajdou, například vývoj příběhu. I když mangy nejsou zrovna krátké, jsou vždy uzavřené, čili mohou vyprávět příběh, který bude mít svůj začátek a konec a během kterého hrdinové projdou nějakou změnou. Během toho příběhu často stárnou a dospívají – v tom hodně připomínají fenomén Harryho Pottera.
S vývojem se pojí druhá věc, emoce. Manga stojí na silných emocích, které jsou ale podpořené příběhem a tím, že oblíbené postavy mohou i zemřít. Přátelství, obětování, boj za něco, čemu člověk věří, to jsou základní stavební kameny mangy. Díky humoru však nepůsobí pateticky. Japonci od sebe komedii a tragédii neoddělují tak, jak to známe u nás, takže se v mangách tihle dva obvyklí protivníci spojují do velmi silného týmu. Když se s hrdiny smějeme, daleko víc nám na nich záleží. A daleko víc nás raní, když jim hrozí nějaké nebezpečí. Proto také mnohé mangy začínají vysloveně komediálně, a s každou přibývající knihou děj čím dál víc vážní.
Chci být nejlepší
Důležitou věcí, která tvoří skvělou mangu, je úsilí. Je to až překvapivé, když vezmeme v potaz současný svět, ve kterém se i dospělí lidé snaží siživot co nejvíc usnadnit, ale většina mang je o lidech, kteří se snaží být v něčem nejlepší. Nejlepší nindža, nejlepší bojovník s přízraky, nejlepší sběrač pokemonů… ale i nejlepší učitel, kuchař, tenista či hráč go. A i když mají talent, obvykle si musí zbytek doslova vydřít. A komiks je o tom, jak se postupně zlepšují a bojují s čím dál většími překážkami. Opět – na rozdíl od evropských a amerických příběhů, není hrdina ten, který je obdařený talentem. Je to ten, který se odmítá vzdát a znova a znova vstává ze země, protože odmítá nechat své přátele v nouzi.
Zábava pro děti, dospívající i dospělé
Manga je nejen u nás nejpopulárnější v teenagerovské kategorii. Komiksy jako Naruto, Bleach či Útok titánů mají celosvětově nejen stamilionové prodeje, ale inspirovaly také seriály a celovečerní filmy (k Útoku titánů se právě chystá i hraná verze), knihy, muzikály i počítačové hry.
Mangy ale nejsou zdaleka jen četbou pro děti. Často v nich najdete i vážná témata, thrillery, či příměs erotiky. To platí kupříklad i pro sérii Crying Freeman – Plačící drak, dospělejší je i akční jízda Gunsmith Cats, ve které najdete rychlá auta, silné zbraně, výbušniny a krásné holky. Gantz nabízí boje s bizarními mimozemšťany a hrdiny v hororově bezvýchodných situacích. Death Note přináší mystický hitchcockovský thriller, v němž spolu vedou nelítostný souboj geniální detektiv a zločinec obdařený nadpřirozenou mocí. Manga je prostě fenomén, který by bylo škoda ignorovat.