Články

Zdeněk Smetana

Zemřel tvůrce Křemílka a Vochomůrky, výtvarník Zdeněk Smetana

Zemřel animátor a výtvarník Zdeněk Smetana. Vytvořil řadu klasických českých večerníčků: Křemílka a Vochomůrku, Rákosníčka, Malou čarodějnici, Štaflíka a Špagetku či Radovanovy radovánky. Smetanovi bylo 90 let, zemřel po dlouhé těžké nemoci. Smetana se animátorskému řemeslu vyučil, jako mnoho jiných, v proslulém studiu Bratři v triku, které založil Jiří Trnka. Přišel tam v roce 1946. Večerníčky tvořil v 70. a 80. letech.

Pokračování článku →

ESEJ: Židokřesťanská? Žido-křesťanská!

Povšiml jsem si, že konzervativní kruhy v této zemi si oblíbily slovní spojení „žido-křesťanská civilizace“. Tu prý hájí, za ni bojují, ta má být ohrožena. Já souhlasím, myslím, že tato civilizace ohrožena je, a to mnohým. Mám však dojem, že k největším hrozbám patří slepota bojovníků za „žido-křesťanství“ vůči pomlčce v onom vzývaném slovním spojení. V této pomlčce je totiž klíč k Evropě.
Pokračování článku →

ESEJ: Patří Marx jen rudým?

Dalajláma o sobě nedávno prohlásil, že je marxistou. U feudála to sotva překvapí. Ale může Marx být inspirací i progresivnějším třídám? Neřkuli politické pravici? Konzervatismu? A pomiňme nyní konzervatismus katolický, který se s Marxem laskal vždy (zejména ve své jihoevropské a jihoamerické podobě), neboť správně cítil, že Marxova teorie hodnoty je posledním pokusem, jak zachránit náboženský pohled na svět. Míním nyní konzervatismus pragmatický, realistický, konzervatismus věřící v Evropu a snažící se zachránit to podstatné z ní. Může tento konzervatismus Marxe „vyvlastnit“? Ba, řečeno jinak, může být Marx přijmut za ono výše vyřčené „to podstatné z Evropy“, nebo musí nutně stát vždy na straně barbarů?
Pokračování článku →