hřbitov

Malostranský hřbitov jako místo stále živé představuj Galerie Portheimka

Malostranský hřbitov jako fascinující průsečík dějin umění, kultury, aristokracie i podnikání představuje až do 27. listopadu výstava nazvaná Malostranský hřbitov – Příběh zapomenuté památky v Galerii Portheimka. Výstava je uspořádána při příležitosti nedávné rekonstrukce a znovuotevření této úchvatné památky. Jejím autorem je historik Pavel Fabini a podílely se na ní také Spolek Malostranský hřbitov a Správa pražských hřbitovů. Pozoruhodný příběh hřbitova doprovází řada poprvé vystavených fotografií a také ukázky funerálních plastik významných sochařů, které toto místo zdobí. 

O znovuobnovení Malostranského hřbitova se spolu s historiky a městskou částí zasloužil především Spolek Malostranský hřbitov. Zápas o záchranu tohoto místa představuje i ústřední motiv výstavy.

Ta nabídne exkurz do historie pohřebiště, jehož počátky sahají už do druhé poloviny 17. století. Zlatá éra nicméně přichází o sto let později, kdy se stává ústředním hřbitovem levobřežní Prahy. V prvních dvou třetinách 19. století hřbitov představuje místo posledního odpočinku pro příslušníky aristokracie, významných duchovních, ale také mnohých pražských patricijských rodin, z jejichž řad vzešli významní umělci, lékaři nebo podnikatelé.

Vedle náhrobků chudých a středních vrstev zde v této době vyrůstají znamenitá díla excelentních českých sochařů, včetně Václava Prachnera, tří generací Platzerů nebo bratrů Josefa a Emanuela Maxových, z nichž se mnohé zachovaly dodnes. Pochovaná honorace spolu s vrcholnými díly funerálního umění učinila z místa památku, která se stala námětem nejednoho beletristy, básníka nebo malíře – o hřbitově psal například Jan Neruda, Jakub Arbes, Jiří Karásek ze Lvovic nebo František Kožík.

O to více překvapí skutečnost, že od svého uzavření v polovině 80. let 19. století  byl Malostranský hřbitov nucen bojovat o další existenci. V posledních letech zde proběhla rozsáhlá rekonstrukce z fondů EU a z rozpočtu Správy pražských hřbitovů. Od léta tohoto roku je tato památka, sloužící zároveň jako kus „zelených plic“ rušného Smíchova, opět přístupná veřejnosti.

foto: Spolek Malostranský hřbitov