Uri Orlev

Uri Orlev: Je těžkéí být lvem

Uri Orlev, známý izraelský spisovatel,  vydal více než třicet knih pro čtenáře různého věku. Jeho romány byly přeloženy do mnoha jazyků a získaly řadu ocenění, včetně prestižní mezinárodní Ceny H. Ch. Andersena. Novou knížku Je těžké být lvem Uri Orlev věnoval zvídavým dětem, které by rády věděly, co se stane, když se hlavní hrdina najednou promění ve lva Hopiho.

Veselé vyprávění provázejí ilustrace, které nakreslil Yossi Abulafia. Je těžké být lvem, stejně jako předcházející tituly, které vydal Uri Orlev Ostrov v Ptačí ulici, Běž, chlapče, běž a Domů ze slunečných stepí, českým čtenářům přináší nakladatelství Práh.

Co byste si přáli zažít ze všeho nejvíc? David vždycky snil o tom stát se lvem a jeho nejlepší kamarád měl stejný sen. Často si o lvech povídali a v jednom kuse si na ně hráli. Vymýšleli, jak se spolu domluví, pokud se někdo z nich jednou lvem stane. David své přání svěřil psovi, který, jak se ukáže, je vlastně začarovaný původně zlý, ale teď už dočista polepšený kouzelník. A pak se to stane.  

Náš hrdina se doopravdy promění ve lva a rázem se vyrojí spousta nečekaných potíží: místo mluvení svede jen řvát a neohrabanou tlapou si nezvládne ani otevřít dveře. Jak svoji proměnu vysvětlí mámě, která už není nejmladší? A nejhorší ze všeho je, že jeho nejlepší kamarád, se kterým spřádal sny o lvech, už nerozumí jejich společné lví řeči. Jaká dobrodružství David coby lev prožije a zůstane v kůži krále zvířat už navždy?

„Ta noc se ničím nelišila od ostatních. Probudil jsem se tehdy s podivným pocitem a dřív, než jsem stačil rozsvítit, staly se naráz tři věci: pyžamo na mně začalo praskat, znělo to, jako když se trhají staré hadry, a můj budík spadl na zem, protože se pode mnou prolomila postel. Na té posteli jsem spal už jako kluk a unést tělo vážící najednou přes dvě stě kilo na ni bylo zřejmě příliš. Natáhl jsem ruku po vypínači, abych rozsvítil. Ale co to? Nemohl jsem ho nahmatat. Uslyšel jsem cosi podivně zaškrabat o omítku, jako by někdo přejel drápy po zdi. Polekal jsem se.“