Ve své nejnovější knize se bývalý americký prezident podrobně zabývá předsudky, diskriminací, násilím, zkresleným výkladem náboženských textů (Bible, Koránu a dalších), fyzickým a duševním týráním, chudobou, nemocemi a válkami z hlediska ženské nerovnosti, existující dnes na celém světě. Carter ukazuje, že muži sice s tímto stavem věcí mnohdy nesouhlasí, ale mlčí, aby si zachovali dominantní postavení.
Jimmy Carter navštívil se svou ženou Rosalynn 145 zemí světa a společně založili neziskovou organizaci The Carter Center, která aktivně působí v polovině z nich. Měl příležitost seznámit se s lidmi z často velmi odlehlých vesnic v džunglích i pouštích. Dozvěděl se mnoho z jejich osobního života, zvláště to, že nerovnost mezi pohlavími roste stále rychleji a platí to stejnou měrou pro země bohaté i chudé.
Carter si sice uvědomuje, že ekonomická nerovnost ve světě představuje čím dál větší problém, ale zároveň již dospěl k pevnému přesvědčení, že nejvážnějším a všeobecně opomíjeným problémem se celosvětově staly deprivace a týrání žen i dívek, jež převážně povstaly z falešného výkladu některých náboženských textů a rostoucí tolerance vůči násilí a válkám – podle jeho slov naneštěstí tento příklad světu poskytly samotné Spojené státy americké. Carter zdůrazňuje, že kromě velkého utrpení žen, o němž se téměř nemluví, tu je i zničující dopad na ekonomiku v důsledku toho, že k prosperitě nemůže přispět nejméně polovina lidské populace na Zemi.
„Téměř všude se setkáváme s tím, že ženy jsou ve své komunitě degradovány do druhořadého postavení, postrádají vliv a autoritu, ale téměř vždy zastávají většinu prací a podstatně se podílejí na každém úspěšném projektu. V oblastech, kde muže souží chudoba, nemoci či perzekuce, ženy trpí víc. Tam, kde je nedostatek potravy nebo omezený přístup ke vzdělání, muži a chlapci dostávají přednost. Pokud společnost nenabízí příliš mnoho pracovních příležitostí nebo vhodných funkcí v kterékoli sféře veřejného života, jen zřídka jsou na tato místa přijímány ženy. Jakmile v dané oblasti vypukne občanská válka, ženy se stávají hlavními oběťmi bomb a raket, vyvlastněnými osobami, jimž jsou svěřovány do péče děti, i oběťmi znásilnění. Kromě toho všeho musejí čelit předsudkům plynoucím ze zkreslených náboženských názorů a uplatňování diskriminačních kmenových zvyklostí, jež vedou k vraždám „ze cti“, k mrzačení ženských pohlavních orgánů nebo dětským sňatkům.“
James Earl Carter (1. října 1924) je americký demokratický politik, 39. prezident Spojených států amerických (1977 – 1981), nositel Nobelovy ceny za mír (2002). Za jeho největší úspěchy je považováno vytvoření národní energetické politiky a reforma vlády, která vedla k vytvoření dvou ministerstev, Ministerstva energetiky a Ministerstva školství. Carter také úspěšně dereguloval některá průmyslová odvětví a zároveň prosadil silnější legislativu pro ochranu životního prostředí a rozšiřování národních parků na Aljašce. V mezinárodní politice se mezi jeho největší úspěchy řadí zprostředkování uzavření mírové dohody v Camp Davidu mezi Egyptem a Izraelem 26. března 1979, dohody o Panamském průplavu, vytvoření plných diplomatických styků s Čínou a pokračování v druhé řadě rozhovorů o omezení strategických zbraní (SALT), jejichž první část byla uzavřena již v roce 1972. Během jeho vlády USA nevedly žádnou válku.
Poté, co opustil úřad, začal se Carter věnovat především charitě a podílel se na mírovém řešení některých konfliktů. Ještě dnes se nevyhýbá veřejnosti, přijímá účast v komentovaných zpravodajských událostech a publicistických pořadech – například kritizuje praktiky mučení válečných zajatců v rámci Operace Trvalá svoboda. Mimoto publikoval knihu Beyond the White House. V srpnu 2015 mu byla diagnostikována rakovina.
úvodní foto: wikipedia.org