Stěžejním prvkem této společné výstavy pěti zahraničních výtvarnic je figurativní tvorba, která se zde objevuje v mnoha podobách (malby, kresby, sochy, výšivky, tkané gobelíny, prostorové a světelné instalace). Název výstavy FLAESH je zvolen záměrně dvojznačně (flash – záblesk, flesh – maso nebo tělo), aby vystihl podstatu této genderově laděné výstavy, na jejíž přípravě spolupracovaly všechny autorky společně.
Každé z umělkyň je věnován jeden sál. Akvarely a tušové malby Marlen Dumas působí nenásilně a přirozeně. Dále jsou zde k vidění kresby američanky Kiki Smith, které jsou stylizované do kreseb dětí na úrovni 10-ti let a jsou dotvářené frotáží a kolážemi z třpytivých staniolů a jiných drobných lesklých předmětů.
Místnost, kde prezentuje svojí tvorbu nejmladší z autorek Tracey Emin, je zdobena obrazy strojových výšivek ze čtyř kusů plátna. Z nich vystupují ženské akty v modročerné barevnosti. Též je zde světelná instalace nápisu a prostorové instalace (vana s barevným šátkem uvnitř a stará vybledlá matrace s kusem větve), jež evokují běžné součásti lidského života.
Šokující podívanou nabízí místnost, v níž je zastoupena tvorba Berlinde De Bruyckere. Ať je to série maleb aktů žen i mužů přivázaných ke kůlům nebo její Pieta a další sochy vypadající jako lidská těla s vyjmutou opěrnou soustavou. Nejhlubší dojem ovšem zanechá v lidech, kteří mají vztah k životu skříň, v níž je oběšeno zdeformované vypreparované koňské tělo bez hlavy.
Pátá místnost nabízí sochy a barevné falické akvarely nejstarší z výtvarnic Louise Bourgeois, které svými texty a kresbičkami doplnila Tracey Emin. Součástí výstavy jsou též dlouhé videoprojekce o práci jednotlivých autorek, kde jsouk zhlédnutí příjemná dílka.
V rámci doprovodného programu výstavy probíhají komentované prohlídky a přednášky Marie Rakušanové a Martina Jirouška.
Nabízí se otázka, nakolik slova kurátora o světovosti výstavy odpovídají skutečnosti. Výstava, dá se říci, neúspěšně balancuje na hraně nevkusu. Může také sloužit jako typická ukázka častého odtržení výtvarného umění od jeho původního smyslu, tedy zachycování subjektivního pohledu na okolní svět. Umění uměním netvoří cedulka u libovolně špatného exponátu v galerii…
Výstava se koná od 1. 10. 2015 do 3. 1. 2016 v Galerii Rudolfinum a jejím kurátorem je Petr Nedoma.