Autoportrét

Autoportrét malíře Otakara Kubína je mimořádným objevem českého aukčního trhu

Kubisticko-expresionistický Autoportrét z let 1913-1914, výjimečné dílo českého malíře světového formátu Otakara Kubína se v současnosti objevuje na českém aukční trhu. Dílo pocházející z Kubínova nejocevanějšího „pařížského období“ , na němž v té době těžce zkoušený Kubín zachytil portrét svojí vlastní duše.  

„Autoportrét s výraznou signaturou Kubin v pravém horním rohu je výjimečný hned z několika důvodů: především proto, že obrazy z tohoto Kubínova období jsou nesmírně vzácné. Český umělec žijící v Paříži měl v té době navíc hodně hluboko do kapsy, takže volil levnější techniky než je olejomalba. Do zářivě barevného portrétu, který Kubín vytvořil nevídaným propojením expresionistického a kubistického přístupu, ovšem zjevně neváhal investovat větší prostředky a také svou veškerou tvůrčí invenci,“ říká galerista Tomáš Hejtmánek, podle něhož jde o portrét zachycující malířovu duši.

Na to, že jde o Kubínovu vlastní podobiznu galeristu okamžitě upozornil renomovaný kunsthistorik Tomáš Vlček, který obraz označil  za „objev mimořádného významu pro dějiny českého umění prvních desetiletí 20. století“. Podle Vlčka se v díle uplatňují impulsy a propojení se třemi okruhy vrcholného evropského umění té doby: s francouzským malířstvím – jde třeba o objevnou práci s plochou a barvou, jak je razili Paul Cézanne, ale i Paul Gaugin či postimpresionista Georges Seurat – a projevuje se zde také Kubínova spolupráce s okruhem pražských kubistů a do třetice i vliv německého expresionismu. „Fyziognomie portrétovaného umožňuje konstatovat, že portrétovaným byl sám Otakar Kubín, a že tedy zde máme jeho autoportrét,“ píše ve svém odborném posudku Tomáš Vlček.

K zajímavým momentům nově nalezeného autoportrétu Otakara Kubína patří také busta umístěná v levé horní části obrazu. Ta by mohla být možná jeho vlastním sochařským pokusem. Může však může jít o symbolické vyjádření toho, že Kubín – přestože v té době zoufale chudý a těžce se protloukající –  se cítil být velkým umělcem. „Malíř naznačuje, že je jedním z těch, jimž sluší zpodobnění v klasickém žánru umění – v sochařky pojaté bustě,“ domnívá se prof. Vlček.

Z chudoby k úspěchu a slávě

V té době měl však Otakar Kubín, rodák z Boskovic, ke slávě ještě daleko. Ve Francii, kam odcestoval, doslova živořil. Karta se obrací k lepšímu až poté, co ho po výstavě s německými expresionisty v roce 1914 objevilo berlínské publikum. A jeho první výstava ve Francii z něj poté udělá objev roku. Zanedlouho chce mít každá významná galerie jeho obrazy. Kubín se stává úspěšným, známým a bohatým. Štěstí ale netrvá dlouho, umírá mu malý syn a zanedlouho i žena. Zdrcený malíř pak pobývá v prosluněné Provenci. Po čase se znovu ožení, kupuje zámek ze 17. století a dál se věnuje umělecké tvorbě. Libozvučné jméno Coubine, jak se malíř ve Francii podepisoval, se stalo pojmem a grafická podoba francouzského přepisu jeho jména se stala logem podobně jako podpis Picassa.

Autoportrét bude nyní nejcennějším kouskem aukce galerie Arthouse  Hejtmánek. Ta se koná 2. června v 16 hodin v Praze-Bubenči, vyvolávací cena díla o velikosti 50 x 60 cm zachycující autorovu vlastní podobu je 1 800 000 Kč. O existenci obrazu neměl dosud nikdo tušení, dílo bylo nalezeno náhodou na jedné lokální dražbě v severní Francii.